Prší, prší

Prší, prší, len sa leje
a já chodím bez naděje.
Nikdo chleba neukrojí,
nikdo vínka nenaleje.

Mal som milú, už mňa nechce,
ej, nech si ju pan boh ztresce,
ne tak vela, jen tak málo,
aby sa jej nič nestalo.

Větor fučí, listí padá,
do srdca mi smutok sadá,
vo světě ma nič netěší,
milá už ma nemá ráda.

Hoc som tisíc iných poznal,
preca som len jednu rád mal,
to je moja velká láska,
to je moja sedmikráska.

Jednú, duša, vrátíš sa mi,
budeme my spolem sami,
na lavičke pod obločkom,
v zahrádečke pod lipami.

Nezpítám sa, kde si bola,
nepovím ti zlého slova,
ty si moja velká láska,
ty si moja sedmikráska.